Už pět let si držím permanentky na céčku, říká Hubáček, který stále přeje Kometě
Poprvé od roku 2011 vyjel na brněnský led k extraligovému utkání. Místo domácího modrobílého dresu však navlékl červený. Hokejový útočník Petr Hubáček zažil v úterý zvláštní večer, když se postavil proti Kometě. S Pardubicemi v Brně zvítězil 3:2 a zdolal tak svůj mateřský klub, se kterým byl po návratu z finské Jyväskylä spojovaný. Nakonec zamířil na východ Čech. „Jestli mě to mrzí? O tom to není. Zkrátka když jsem angažmá ve Finsku ukončil, nabídku z Komety jsem neměl. Takže jsem pro přestup do Brna nemohl udělat víc," povídal pro Deník Rovnost sedmatřicetiletý mistr světa z roku 2010.
Užil jste si zápas?
Nechtěl jsem být nějak přemotivovaný. Je mi sedmatřicet let a člověk už umí krotit emoce. Spíš jsem se těšil na lidi, se kterými jsem strávil hodně času na tribuně jako děcko a dospívající kluk. Bylo hezké si tady zahrát. Výhru si nějak osobně neberu, že bych z ní měl lepší pocit. V Brně jsem vyrostl, mám ho pořád rád, fandím mu.
Pardubice jsou až na třinácté pozici v extralize. Přesto jste doufali, že po dvou výhrách v řadě přijde třetí?
Spíš jsme šli do utkání s čistou hlavou. Těžko můžete jet do Brna s vírou super, vyhrajeme 5:1. Obzvlášť potom, co Kometa letos předvádí. Má výborný tým, hraje hodně v pohybu. Ale vyšlo nám to a nyní nás čekají zápasy o všechno s týmy, které musíme dostat pod sebe v boji o desítku.
Nakopl vás duel ve Zlíně, kde jste 24 sekund před koncem prohrávali o dva góly, ale po prodloužení zvítězili 5:4?
K tomu se asi dá použít příměr zázračný obrat. Proti Kometě jsme nebyli lepší. Předvedli jsme však určitou kvalitu a přineslo to body.
Potěšil vás někdo ze známých tváří na stadionu?
Přijeli jsme později, byla špatná cesta a pak trvalo patnáct minut, než jsem se dostal do kabiny. (culí se) Zdravili mě pořadatelé a známí. Zařizoval jsem lístky, došel i táta. Byl jsem v jednom kole a najednou přišel zápas. Děkuju i lidem, že mě po zápase vyvolávali.
V tu chvíli už na vás dolehly emoce?
Pamatuju si, že jsem před třemi roky sledoval zápas anglické ligy mezi Liverpoolem a Swansea. Za Swansea nastoupil poprvé záložník Jonjo Shelvey, odchovanec Liverpoolu. Celé Anfield Road při jeho střídání povstalo a intenzivním potleskem ho doprovodilo. Vážili si ho a prokázali mu respekt podobně jako mně. Z hlediště jsem viděl stovky zápasů. Už pět let si držím permanentky, krásné fleky na sezení na céčku ve dvanáctéřadě, abych mohl jednou se synem fandit. Ještě jednou děkuju lidem. Tečka od diváků na závěr tam sedla jak prdel na hrnec. (usmívá se)
Mrzí vás i vzhledem ke vztahu k Brnu, že jste se z Finska nevrátil právě do Komety?
Když se angažmá ve Finsku ukončilo, nabídku z Komety jsem neměl. Takže jsem pro přestup do Brna nemohl udělat víc. Samozřejmě mám v hlavě, že v Brně hrával táta, vyrůstal jsem tady. I v synovi chci vypěstovat, aby na Kometu chodil a těšil se na ni. Mně její zápasy zpříjemnily dětství. Když skončíme sezonu dřív než Kometa, aspoň se synem půjdeme na play-off.
Bylo snazší zápas zvládnout, když jste měl za sebou utkání v dresuVítkovic v Brně?
Teď už vzájemné duely beru jako profi hokejista. Jde to s věkem. Když jsem sem přijel s Vítkovicemi na podzim roku 2009, tak mě to pohltilo víc. Byla tady fanouškovská euforie, protože Kometa byla po dlouhých letech opět v lize.
Jak se vám zamlouvá extraligový hokej po návratu?
Pět let ve Finsku bylo perfektních a celé rodině to tam sedělo. Vnitřně mám Finsko pořád v sobě a je škoda, že to skončilo. Doufám, že mě tam ještě nějaká etapa života čeká, i když ne hokejová. Vlak mi pomalu ujíždí a finský vlak je rychlý. V SM-liize jde daleko víc o bruslení a hru nahoru dolů. Obzvlášť Jyväskylä má hokej založený na maximálním forčekinku. U nás v extralize se hraje značně jiný hokej. Snažím se finský styl stále držet, nechci jen pozičně bránit střední pásmo.
Pomohou vám zkušenosti ve finském hokeji, abyste odehrál ještě několik let v profesionálním hokeji?
Nějak extra dlouhá kariéra mě už asi nečeká. Jsem rád, že mi to ještě nějak pořád jezdí a odehraju si své. Ale každý půlrok je cítit, uvidíme. Intenzivní hokej ve Finsku mi prodloužil kariéru. Kdybych tenkrát neodešel, tak už možná extraligu dnes nehraju.